Mrkev - jak působí na organismus - 2. díl
[5.11.2009]
Na mrkvi je nejzdravější především vysoký obsah beta-karotenu (provitaminu A), který se v těle mění na vitamin A.
Je potřebný pro zdravý zrak a sliznice, stará se o silné kosti a zuby. Navíc bylo dokázáno, že beta-karoten je účinný antioxidant, který chrání buňky před volnými radikály. S tím souvisí i jeho ochrana před vznikem některých typů rakoviny. Novější výzkumy totiž nasvědčují tomu, že vitamin A potřebují buňky v boji proti nádorům. Obecně lze říct, že jeho působení v našem těle je takřka univerzální.
Pektin obsažený v mrkvi na sebe zase váže až 80 % těžkých kovů v těle a vylučuje je z organismu ven. Proto by lidé žijící a pracující v průmyslových zónách měli jíst mrkev 4 až 5x týdně. Mimo to mrkev zvyšuje odolnost organismu, pomáhá při zácpách, posiluje srdce a cévy, prospívá těhotným ženám, podporuje vývoj a růst u dětí, zlepšuje vidění (hlavně šeroslepost). Přispívá také k hezké pleti, vlasům a nehtům, urychluje hojení ran, posiluje sliznice v těle a mimo jiné zvyšuje mužskou plodnost a potenci. Je zásadotvorná a působí močopudně. Proto se používá i při léčbě močových kamenů.
Mrkev se uplatní také při kožních onemocněních a při nemocích jater. Velkou výhodou mrkve je její lehká stravitelnost. Mrkev nenadýmá a nedráždí trávi
Říká se, že pokud před odjezdem na dovolenou budete měsíc pít každý den mrkvovou šťávu, lépe se opálíte.
Vařená nebo nevařená?
Vůbec nejlepší pro náš organismus je mrkev vařená. Syrová mrkev má totiž tuhé buněčné stěny, ze kterých tělo dokáže využít jen menší část beta-karotenu. Při vaření mrkve se stěny buněk narušují, a pokud vařenou mrkev podáváme jako součást jídla obsahujícího tuk, dokáže tělo vstřebat víc než polovinu beta-karotenu. Jen pro srovnání – z tepelně upravené mrkve za přítomnosti tuku je využitelnost beta-karotenu asi 60 %, ze strouhané syrové mrkve asi 30 % a kousáním syrové mrkve využijeme jen asi 5 % beta-karotenu.
Kaše z vařené mrkve se také používá k léčení průjmu u malých dětí. Ale ani syrovou mrkev není třeba zatracovat. Syrová mrkev čistí žaludek a střeva, zlepšuje stav při střevních a žaludečních chorobách. Díky obsažené vláknině napomáhá vyprazdňování a uleví od zácpy. Syrová mrkev obsahuje sacharid falkarinol, který má silné protirakovinné účinky. Jenže je nestabilní a při vaření se snadno rozkládá.
Krájet nebo nekrájet?
Podle britských odborníků by se mrkev měla vařit vcelku a krájet až po uvaření. Krájením mrkve před vařením se zvyšuje plocha, takže více cenných látek a živin uniká do vody během vaření. Když se ale mrkev vaří celá a nakrájí se až poté, uchová se jednak lepší chuť zeleniny, ale také více živin, takže taková mrkev je lepší po všech stránkách. A ještě jeden důvod stojí za zmínku – pokud je mrkev vařena vcelku, zůstává v ní zachována například i protirakovinná látka falkarinol.
Použití v kuchyni
Mrkev má v kuchyni univerzální použití – může se jíst syrová, vcelku jen tak po opláchnutí či nastrouhaná do salátů nebo tepelně upravená. Používáme ji do polévek, zeleninových salátů, do základů na omáčky, do pomazánek i jako přílohu k masu. V polévkách bývá často kombinována s ostatní kořenovou zeleninou, jako je petržel, celer, cibule. Peče se z ní cukroví, dělají krémy a také džusy.
Mrkev nikdy nekrájíme ani nestrouháme předčasně, nýbrž těsně před další úpravou. Vaříme a dusíme ji jen v malém množství vody a vždy zakrytou.
Výborná je čerstvá mrkvová šťáva. Proto ten, kdo nemá rád mrkev ani vařenou, ani syrovou, může vyzkoušet čerstvou mrkvovou šťávu, kterou si může ještě vylepšit a dochutit smícháním s ovocnou nebo jinou zeleninovou šťávou.